Ještě nedávno byl Jan Vybíral ředitelem tradičního gymnázia v jihomoravských Židlochovicích. Poslední dobou ale cítil u sebe i učitelů rostoucí apatii a únavu pramenící ze zavedeného stylu výuky. A tak se to společně rozhodli změnit. Po několikaletých přípravách v září škola otevřela první ročník osmiletého gymnázia, který nabízí v mnoha směrech inovativní způsob výuky. Přečtěte si o tom, jaká byla cesta vedoucí k této změně i proč je tento způsob vzdělávání pro žáky přínosem.
V září jste otevřeli první ročník osmiletého gymnázia, který nabízí v mnoha směrech odlišný styl výuky. Jak nápad na tuto změnu vlastně vznikl?
Prvotním impulsem byla určitá unavenost, někdy možná až apatie daná stávajícím způsobem výuky u všech zúčastněných. Většina učitelů a žáků přiznala, že je to už zkrátka takto moc nebaví. Musím podotknout, že jsme fungovali jako tradiční škola a mechanismy byly nastaveny dlouhodobě a funkčně. Nicméně, už to zkrátka nestačilo, potřebovali jsme nové výzvy. Na výjezdním zasedání v přípravném týdnu jsme se k tomu všichni vyjádřili a rozhodli se pro změnu, následně se otevřel nový proces, do kterého jsme postupně přibrali i studenty, které to zajímalo.
Jak dlouhá cesta uplynula od prvotní myšlenky na změnu až po otevření prvního ročníku?
Příprava zabrala dva školní roky, první rok jsme v podstatě diskutovali a navrhovali rámcový koncept, druhý rok už byl o konkrétních krocích a vytváření potřebných dokumentů. Po celou dobu jsme se inspirovali již funkčními systémy na jiných školách. Nechtěli jsme nic uspěchat a docela podrobně jsme se zabývali i kritickými komentáři ve vlastních řadách. Zřizovatel (Jihomoravský kraj) nám byl po celou dobu konstruktivním partnerem a v závěrečné fázi nám pomohl také v komunikaci s ČŠI.
Do třídy chodí pouze 25 žáků, což je vzhledem k aktuálnímu tlaku na navyšování počtu míst ve školách celkem rarita. Bylo náročné si tento požadavek před vaším zřizovatelem, Jihomoravským krajem, obhájit?
Měli jsme trochu štěstí, že jsme zřizovatele oslovili ještě před tím, než toto téma začalo veřejně rezonovat. Nicméně, vzhledem k hodnotám PHmaxu (maximální týdenní počet hodin vyučování financovaný ze státního rozpočtu, pozn.red.), nebudeme schopni tento počet udržet ve všech budoucích třídách.
Vaše výuka je charakteristická mnoha menšími či většími odlišnostmi, jako je například slovní hodnocení či tematické bloky. Co jsou podle vás ty nejzásadnější prvky, kterými se odlišujete od většiny standardních gymnázií a které jsou pro žáky nejdůležitější?
Určitě slovní hodnocení, tematické bloky, vícepředmětové projekty, ale také úzká spolupráce se samotnými žáky či jejich rodiči. Naši žáci nejvíce oceňují rodinné prostředí a vstřícný přístup našich pedagogických pracovníků, což je dáno kromě jiného také nižším počtem žáků na gymnáziu. Náš pedagogický sbor tvoří inspirativní lidé, kteří gymnázium posouvají dopředu, neustále se vzdělávají, a díky tomu vytváří nový rozměr gymnazijní výuky.
Co by studentům osm let na vašem gymnáziu mělo dát?
Hlavní cíl je jednoduchý. Umět žít v dnešní době a připravit se na budoucnost. Na konci jejich osmiletého studia by měli dokázat vyhledávat a ověřovat informace, bohatě argumentovat a vyjádřit svůj názor opřený o důkazy, pozorovat, objevovat a z toho vyvozovat závěry, nahlížet na problémy v souvislostech a vnímat je z více úhlů pohledu či spolupracovat v týmu. Zároveň chceme stále udržet smysl gymnázia obecně, k čemuž patří dostatečná příprava ke studiu na vysokých školách a schopnost zvládnout obsáhlejší penzum znalostí i dovedností ve všeobecně vzdělávacích předmětech.
Máte za sebou první měsíce výuky, takže vše si ještě nejspíš postupně sedá. Přesto, jak zatím tento inovativní formát výuky hodnotí žáci, případně jejich rodiče?
Od žáků máme informace o tom, že slovní hodnocení pro ně není tak stresující jako hodnocení známkou. Zároveň s rodiči nových primánů neustále komunikujeme a hned na konci září jsme uspořádali společné neformální setkání učitelů s rodiči žáků nových primánů. Na setkání jsme rodičům vysvětlili smysl nové organizace studia, abychom tím předešli různým nedorozuměním a komunikačním šumům, které by mohly v průběhu školního roku nastat.
Jak se se změnou vypořádali pedagogové? Museli například projít nějakým školením či se více dovzdělat?
Jak už jsem zmínil výše, měli jsme řadu společných školení (asi nejdůležitější bylo formativní hodnocení a zpětná vazba) a v různých skupinách jsme absolvovali řadu setkání s kolegy z jiných podobně orientovaných škol.
A jak na novinku reagovali stávající studenti gymnázia, kteří i nadále pokračují v klasickém režimu výuky? Nevytváří tento „rozdvojený“ režim ve škole nežádoucí dichotomii, která by žáky a vyučující rozdělovala?
Musím přiznat, že to byla jedna z mých největších obav. Naštěstí se můžeme opřít o naše komunitní fungování, kterým je škola charakteristická dlouhodobě, takže to naštěstí žádné větší tření nepřineslo. Je ale poměrně zvláštní, že jedna třída má svůj ryze „domácí prostor“ (svoji učebnu) a zbytek školy se neustále stěhuje z jedné třídy do druhé.
Již brzy nastane opět doba přijímaček na střední školy, přičemž zájem o alternativní formy vzdělávání v posledních letech v Česku roste. Očekáváte zvýšený počet přihlášek do nadcházejícího ročníku?
To je otázka, sám jsem zvědavý. Nejdůležitějším faktorem v rámci přihlášek u nás vždy byla dopravní dostupnost. To samozřejmě bude platit i nadále, nicméně necháme se překvapit, zda tímto způsobem můžeme oslovit někoho dalšího, například z blízkého Brna.
Jaké máte v oblasti upořádání gymnázia vize do budoucna?
Novou formu studia máme nachystanou zatím pouze pro nižší stupeň gymnázia. Aktuálně tedy začínáme přemýšlet nad stupněm vyšším a už se nám podařilo se studenty založit pracovní skupinu.
Zdroj: Autorský článek
Zdroj foto: Archiv Gymnázium Židlochovice (se svolením)
