Neexistuje žádná laboratoř ani školní třída, která by poskytovala tak bohaté a komplexní učební prostředí jako hra. Když si děti hrají, učí se řešit problémy, vyjednávat, sdílet, vyjadřovat své pocity a názory, rozvíjejí svou představivost i kreativitu, a co je nejdůležitější, učí se poznávat sebe sama a svět kolem.
V alternativním vzdělávání se hra nebere na lehkou váhu. Nepovažujeme ji za prostý odpočinek nebo odchylku od „skutečného“ učení. Hra představuje základní učební kamen a také velmi autentický a cenný způsob, jakým se děti rozvíjejí.
Hra jako základní učební nástroj
Vezměte si například Montessori pedagogiku. Maria Montessori, italská lékařka a pedagožka, věřila, že děti mají přirozenou touhu objevovat. A jedním z nejlepších způsobů, jak to dělat, je prostřednictvím hry. Montessori školy jsou proto navrženy tak, aby podporovaly neformální a objevitelské učení, a to prostřednictvím různých speciálních pomůcek, které děti mohou zkoumat a experimentovat s nimi.
Podobně Waldorfské školy, založené na učení Rudolfa Steinera, vidí hru jako základní prostředek pro rozvoj dítěte. Tyto školy kladou velký důraz na venkovní hry na čerstvém vzduchu, na hraní rolí a na tvůrčí hry, které rozvíjejí celostní schopnosti dítěte.
Podívejme se na konkrétní příklad. Představte si skupinu dětí, které staví město z dřevěných bloků. Tato, na první pohled, jednoduchá hra skrývá mnoho učebních příležitostí. Děti se učí o fyzikálních zákonitostech, když zjišťují, jak naskládat bloky, aby nespadly. Rozvíjejí své sociální a komunikační dovednosti, když se dohodnou, kdo bude stavět co a kde. Rozvíjejí svou kreativitu a představivost, když si představují, jak bude jejich město vypadat. A to všechno se děje přirozeně, bez nutnosti formálního výukového plánu nebo testů.
Děti, které mají příležitost se hrou učit, získávají cenné dovednosti a zkušenosti, které je připravují na život. Naučí se být tvořiví, samostatní, spolupracovat s ostatními a řešit problémy. Poznávají také, že učení může být zábavné a radostné, což je motivuje k dalšímu objevování.
Hra v alternativním vzdělávání není chaos bez cíle. Jde o řízený a podporovaný proces, kde dospělí hrají klíčovou roli v poskytování prostředí a materiálů, které podporují hru a učení. Dospělí také sledují a poskytují pomoc, když je třeba, ale bez zasahování do přirozeného toku hry.
Zahoďme zastaralé představy
Jestliže hra zaujímá tak zásadní roli v procesu učení, proč je tedy v tradičním školství často opomíjena? Proč bývá považována za něco, co děti dělají, když „nepracují", místo toho, aby byla chápána jako klíčová součást jejich vývoje a učení?
Možná je to kvůli tomu, že v naší společnosti stále přetrvává představa, že skutečné učení musí být vážné a disciplinované. Možná je to kvůli tomu, že výsledky hry nejsou tak snadno měřitelné jako výsledky testů. Ale jak ukazují výzkumy i praxe, hra je pro děti jedním z nejúčinnějších způsobů učení. A možná je na čase, abychom tuto skutečnost začali brát vážně.
Zdroj: Autorský článek
Zdroj foto: Unsplash
